Proč si připadám jako jedna z milionu?-1.díl část 1. (my ff) | TEENMAG.CZ - internetový portál pro mladé...

,,A na prázdniny bychom mohli jet třeba do Itálie."říká máma.

,,A co třeba Řecko?"listuje nějakým letáčkem bratr. Taky jím listuji,ale nějak mě nebaví přemýšlet nad tím, kam na dovolenou. Vím kam bychchtěla, jenže tam mě určitě jen tak nepustí. Už jsou to tři roky. Užtři roky jsem zamilovaná stále do stejného kluka, se kterým nemůžu být.Nebo bych mohla, ale moje "milovaná" maminka za mnou jednou dojela nanávštěvu a zjistila, že už se chovám mile, a tak mi zbalila mých pětšvestek a odezla zpět do České republiky. Vždy se musím pousmát, kdyžsi vzpomenu, jak jsem tam nechtěla jet a nakonec se to vyplatilo.

,,Ale já nikam nechci!"rozkřiknu se po mámě, která mě nutínasednout do auta a odjet do Německa, protože jsem prý moc drzá. Mě totak nepřijde.

,,Prostě jedeš a tečka."zatáhne mě do auta a zabouchne za mnou dveře. Zamče dveře na mé straně a zasedne za volant.

,,Tohle že je demokratický stát? Vždyť mě nutíš k něčemu, conechci!"nadávám, ale je mi to prd platný. Mátina nastartuje a auto serozjede. Dívám se do zpětného zrcátka na mou vesničku, která mizí vdálce, až zaleze za kopeček a nevidím ji.

,,Snad se připoutáš, ne?"sprdne mě máma naštvaně a já si ho tedyrezignovaně zapnu. Dám si do uší I-Pod a za písničky Keep holding on odAvril Lavigne usínám... Usínám a jedu do neznámého státu, neznáméhoměsta nebo vesnice, ke jsou samý neznámí lidé a nikdo, koho bychznala......

- - - - - - - - - - -

,,A kam by jsi chtěla jet ty, Naty?"drbne do mě táta. Jenotevřu pusu, mě všichni zarazí pohledem, že tam se nepojede, takžerezignuji a dál listuji letáčkem. Itálie... Řecko.... Hawai...Španělsko... Německo.... Fra... Cože? Německo? Vrátím se zpět, aleNěmecko tam není... Jsou tam Maledivi. Maledivi! No jasně! Tam už přecejednou byl! Ale přece nepojede zase na stejné místo hned zasebou. Tone... Na to ho moc dobře znám...

,,Na co koukáš? Maledivi? Chceš jet na Maledivi?"nakoukne mi přez rameno brácha a pak hodí pohled na mě.

,,Chci jet do Německa. Ne na Maledivi. Prostě a jenom doNěmecka."odložím letáček na stůl a stoupnu si s tím, že půjdu dopokoje, ale klid a pokoj mi není dopřán.

,,Do Německa nepojedeš zlato. Určitě se už tahá s nějakou jinou. Vždyťje slavnej."pronese mátinka. Zavřu oči a snažím se zahnat tyhlemyšlenky. Nechci... Nesmím v to věřit!

,,Ale já ti nevěřím."řeknu sotva slyšitelně a odejdu do pokoje.

- - - - - - - - - - - - -

,,Jaký debil nečumí na cestu!"zařvu česky. Stále jsem si nezvykla na to, že jsem v Německu a mám mluit německy.

,,Co?"koukne se na mě kluk s krásnýma, hlubokýma a hnědýma očima a pomůže mi vstát.

,,Děkuji..."koukám se mu do očí se sladkým úsměvem.

,,To nečumíš na cestu?"vzpomenu si, že vlastně kvůli němu jsem se válela na zemi.

,,Já... Moc se omlouvám, ale volal jsem s bráchou a nevšiml si tě."asiho zaskočilo, že jsem na něj tak vyskočila. Typuji mu tak stejně jakmě. Může mu být shruba 14.

,,To je v pohodě. Já se taky omlouvám, že jsem tak vyjela, ale jsem zvyklá z Čech."podívám se mu do očí.

- - - - - - - - - - - -

,,Nat? Můžu?"nakoukne do pokoje táta a brácha. Jen kývnu.

,,Co potřebujete?"sednu si a zaklapnu sešit s návrhy na namalování lidí.

,,Máma odešla a my jsme.. No prostě jsme ti koupili letenku do Německa.Let je zítra v šest hodin. To bude máma ještě spát. Hodíme tě naletiště, a pak se vrátíme domů. Budeme mámě tvrdit, že jsi jela za toutvou kámoškou z Prahy a..."nestihnou to ani doříct a já jim skočímkolem krku.

,,Jste prostě skvělý! Já vás tak miluju!"pusinkuju je a oči mi září štěstím jako nikdy...

Pokračování příště...